Ve světle svíček, tajemná a svůdná, čeká blondýna, závoj tajemství na rtech.
Lehká, provokativní, v očekávání hraje, na pánskou návštěvu, co možná přijde večer.
Na stole kytara, v barvě zlatavých pomerančů, její tělo hladké, lesklé, jako ovoce letních dnů. Dva pomeranče na ní leží, v geometrickém zátiší, tvoří obraz, hru barev, světla a stínů.
Její pohled, plný příslibů, tajných slov, víří ve vzduchu, jako vůně neznámých květů. V pokoji, kde čas se zpomalil, v přítmí, čeká a sní, v srdci skrývá nespočet světů.
V této chvíli, kde vše je možné, vše se může stát, ve svitu svíček, v tichu, co hovoří hlasitěji než slova, blondýna, neznámá a přitom tak blízká, čeká, ve světle, ve stínech, v noci co ožívá.